Beabadoobee na albu Pylon oživuje dravost devadesátek

Pod jménem Beatrice Laus si asi většina lidí nic nepředstaví. Její umělecká přezdívka Beabadoobee už ale tak neznámá není. Zpěvačka začínala v sedmnácti letech s levnou akustickou kytarou, na kterou se učila hrát ve svém pokoji po vyhazovu ze střední školy. O pár let později své písně přehrává v koncertních halách napěchovaných jejími fanoušky. Po velkém úspěchu s albem This Is How Tomorrow Moves přichází umělkyně opět na scénu s novým přírůstkem Pylon, který je  hmatatelnou vzpomínkou na roztržitý alt-rockový zvuk devadesátek.

Hold me like a screen

Singl Pylon je jemným úvodem k albu. Skladba začíná jednoduchým vybrnkáváním na akustickou kytaru, kterou doplňuje křehký hlas. Postupně se však do hudebního podkresu začínají prodírat lehce kakofonické melodie elektronických kytar. Vychytralé lyrické pasáže pak tvoří  podmanivý kontrast k rozcuchaným kytarovým linkám a vytváří tak dokonalé uvedení do křehkého světa plného skrytého napětí. 

Rockovější zápal odkazy na grunge rock nabízí píseň Sun Has Set. Nahrávka si svou syrovou roztěkaností získá kde koho. Rozčepýřené kytary doplňují zpěvačky hněvný, skoro až uštěpačný přednes. Tento zážeh syrovosti si dodává písni na neodolatelnosti, a proto je také skvělou volbou na post prvního singlu alba.

Gotta get away from here

Zpěvačka album skládala z velké části během svého předešlého turné, což se na celkové náladě výrazně podepsalo. Track In Motion je jednou z ukázek, kde je nejvíce poznatelná plíživá ztráta životní kontroly. Autorčin naléhavý procítěný zpěv krásně zprostředkovává posluchači náhled do emočního vypětí, ve kterém se zpěvačka při psaní písně pravděpodobně nacházela.

In the silence of my mind, in the stillness of the sky
In the rainfall, you are mine, when the rain falls
Crystal clear for us to see, living in a fantasy
Through my pain, you’re ecstasy, let the rain fall

– Powerlines

Velmi silnou stránkou alba jsou hudební kolaborace. Skladba Powerlines je spojením dvou neskonale talentovaných lidí. Brendan Yates si svým libozvučným hlasem protkaným naléhavostí dokáže získat posluchačovu pozornost. Zádumčivé lyrické pasáže v kombinaci s kontrastem obou vokálů a roztěkaným hudebním doprovodem působí jako skutečná emoční záplava. 

Další perspektivu nabízí i skladba Nothing to Prove, kde je slyšet i Hayley Williams – jedna z nejvýraznějších postav kytarového pop-punku a alternativního rocku posledních dvou dekád. Frontwomanka kapely Paramore, která v posledních letech okouzlila i svými zranitelnými sólovými projekty, vnáší do písně živelný náboj. Nahrávka má v sobě neobyčejnou hravost a výrazné vokály obou zpěvaček si najdou cestu do mysli posluchače.

I'm looking up
Under the stars
I'm split in two, sing to the moon, orbitting you
Like a satellite

- Satellite

Pomyslnou tečkou nahrávky je závěrečná píseň Satellite, která funguje jako perfektní rozloučení právě proto, že v sobě koncentruje obě protichůdné tváře desky. Skladba propojuje křehkou jemnost zpěvaččina hlasu s nervním, roztržitým instrumentálním podkladem. Jsou ale i chvíle, kdy i zpěvaččin hlas nabírá na rozháraném emočně vypjatém znění. Právě pro tyto momenty je skladba dokonalým uzavřením desky.

Přestože album vznikalo v nejistotě a vyčerpání na cestách, nepůsobí unaveně – naopak z něj sálá dravost, odvaha riskovat i nebývalý skladatelský přehled. Zpěvačka dokazuje, že se devadesátkového zvuku nebojí ani v jeho nejšpinavější podobě, a servíruje album, které posluchače naprosto pohltí.

Foto: Erika Kamano