Brno světovým centrem výzkumu médií. Fakulta sociálních studií hostila akademickou konferenci ECREA

Masarykova univerzita se na čtyři dny stala hlavním dějištěm světového výzkumu médií a komunikace. Fakulta sociálních studií hostila mezinárodní vědeckou konferenci ECREA, na níž se svými projekty vystoupilo přes 1 300 řečníků z celého světa. Čtyřdenní program v univerzitních budovách tak pevně ukotvil Brno na mapě mezinárodního vědeckého prostředí. 

Ústředním motivem ročníku se stal podtitul Shifting Grounds: Paths, Connections, and Futures, který reagoval na nejpalčivější společenské výzvy dneška – od ekologického kolapsu a geopolitických konfliktů až po digitální disrupci a ohrožení demokracie. „Společná setkání jsou pro nás příležitostí uvědomit si a reflektovat privilegium pracovat v akademické sféře,“ zdůraznila prezidentka organizace ECREA Pille Pruulmann-Vengerfeldt s odkazem na výzvy, kterým dnešní akademická svoboda čelí. 

Zkušení mentoři pomohli studentům 

Novinkou letošního ročníku byla proměna posterových sekcí. Během nich doktorandi a studenti magisterských oborů představují své výzkumy vizuálně, prostřednictvím velkoformátových tištěných plakátů. Organizátoři pro třicet začínajících výzkumníků připravili systém předem přiřazených mentorů z řad zkušených kapacit. Ti jim poskytli zpětnou vazbu k posterům ještě před začátkem akce a pomohli s přípravou. Pět z prezentovaných výzkumných posterů představili zástupci z Fakulty sociálních studií.

Mezi vystavujícími byla i studentka magisterského studia mediální výzkum a analytika Lucia Farkašová, které byla jako mentorka přidělena odbornice z University of Groningen. „Nejvíce mi to pomohlo po grafické stránce – měla jsem tam přemíru textu a mentorka mi pomohla vidět, co tam být nemusí, a ukázala mi i vlastní prezentace jako inspiraci,“ přiblížila Farkašová. 

Ve svém výzkumném posteru se Farkašová zaměřila na nekonsensuální šíření intimního obsahu (revenge pornography) v kontextu LGBTIQ+ komunity. Zatímco dopady této formy online sexuálního násilí na heterosexuální ženy jsou již popsané a ve společnosti se více řeší, zkušenosti sexuálních a rodových menšin zůstávají opomíjené. Výzkum přitom ukazuje, že u LGBTIQ+ osob funguje nekonsensuální šíření intimního obsahu jako vynucený outing s vysokými riziky pro bezpečnost a psychické zdraví.

Proč je večer nutné odložit obrazovky 

Odborný panel věnovaný vztahu digitálních technologií a well-beingu ukázal, že vliv technologií na lidský život je nezpochybnitelný. Přibývající vědecké důkazy však stále více prokazují, že jejich reálné dopady jsou spíše malé, velmi různorodé a závislé na konkrétním kontextu než plošně škodlivé.

„Cílem panelu, který jsme vymysleli s Davidem Šmahelem, bylo ukázat výzkum dopadů technologií na různé typy well-beingu od psychického až po fyzický a diskutovat, jak tento výzkum posunout dále. Obrovský potenciál skrývají například takzvané just-in-time intervence. Ty jsou sice běžné ve zdravotnictví, ale v naší oblasti jsou zatím téměř neprobádané, přitom by mohly dopady technologií na well-being reálně zlepšit,“ shrnula předsedkyně panelu Michaela Šaradín Lebedíková. 

V praxi tyto intervence fungují jako personalizovaná upozornění „ve správný čas“, která pomáhají měnit uživatelské návyky. “V kontextu médií by to znamenalo, že pokud senzory telefonu zaznamenají už půlhodinové scrollování sítěmi, aplikace uživateli pošle notifikaci s dotazem: Opravdu u toho teď chceš trávit čas?,” pokračovala Šaradín Lebedíková s tím, že studii zaměřenou na tyto mechanismy její tým připravuje na příští rok. 

Právě v tomto rámci představil výzkumník David Šmahel z týmu Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti (IRTIS) na Masarykově univerzitě studii zaměřenou na vliv médií na spánek dospívajících.

Výzkum ukázal, že pro kvalitu a délku spánku není rozhodující celkový čas strávený u obrazovek, ale konkrétní návyky. Nejvýraznějším negativním faktorem je používání telefonu během doby určené ke spánku, které zásadně zhoršuje jeho kvalitu i délku a zvyšuje denní únavu. Naopak odkládání telefonu mimo dosah postele a jasná rodičovská pravidla pro večerní používání telefonů spánek mládeže prokazatelně chránit pomáhají.

Globální hrozby AI a nečekaná proměna filmového průmyslu 

Kulatý stůl na konferenci ECREA představil dvě nové publikace, které otevírají kritickou debatu o současných mediálních a technologických výzvách. První z nich, AI Infrastructures and Sustainability, zkoumá materiální a společenské dopady umělé inteligence. Spoluautorka knihy Sigrid Kannengießer v diskuzi upozornila na to, jak jsou různé infrastruktury AI reprezentovány v mediálním diskurzu ve srovnání s tím, jak se reálně produkují. 

Zdůraznila temnou stránku těchto technologií, například fakt, že děti těží minerály, které jsou integrované v naší technologii. Varovala také, že využívání AI může přispívat ke globální katastrofě a má i silný politický přesah. Jako příklad uvedla podporu krajně pravicové strany v Německu Alternativa pro Německo (AFD) ze strany technologické firmy X. Hlavní otázkou podle ní zůstává, jak lze AI infrastruktury budovat udržitelněji. 

Druhá kniha, The Politics of Place, analyzuje proměnu evropského audiovizuálního průmyslu v éře streamovacích platforem. Ty často mažou tradiční kulturní hranice a vnímají území primárně jako trhy. Editorka Ruth Barton přiblížila ústřední motiv knihy otázkou: „Co se stane, když se streamovací společnost rozhodne natáčet ve vaší lokalitě?“ Upozornila na praktické důsledky a daňové aspekty globálních produkcí, ze kterých může region na jednu stranu benefitovat, na druhou stranu to pro něj ale přináší i řadu úskalí a změn.

S chodem konference pomáhaly desítky studentů 

Odborná jednání probíhala v budově Fakulty sociálních studií, na Filozofické fakultě i na bývalé Lékařské fakultě na Komenského náměstí. Konference však žila i mimo přednáškové sály.

Doprovodný program nabídl účastníkům ranní šestikilometrový běh na hrad Špilberk s vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky Ivetou Jansovou, kolo štěstí i workshop udržitelného fotografování v parku Lužánky s Janem Motalem. Konference byla koncipována maximálně inkluzivně, a to i pro akademiky s dětmi, pro které byl připravený dětský koutek.

Na hladkém průběhu se zásadním způsobem podílela Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS MU. Vyučující, doktorandi i studenti zajišťovali tvorbu vizuální identity a propagačních videí.

S plynulým chodem konference pomáhalo v rámci předmětu Organization of the academic conferences více než 90 studentských dobrovolníků. Ti se starali o registrace, navigaci hostů, obsluhu infopointů a působili i jako asistence přímo v přednáškových sálech. „Z pohledu dobrovolnice se mi akce velmi líbila. Měla jsem štěstí na zajímavé panely, které se týkaly udržitelnosti a obnovitelných zdrojů, takže mě bavily i obsahově. Obě předsedkyně mých panelů byly navíc velmi komunikativní a skvěle jsme si popovídaly,“ zhodnotila studentka mediálních studií a žurnalistiky Mariana Raševová.

Po brněnském ročníku nyní přebírá štafetu Litva. Příští konference ECREA se uskuteční za dva roky v hlavním městě Vilniusu. 

Foto: Lucia Farkašová, Mariya Barták Ostrenko