Do brněnského Kabinetu Múz ve středu 19. ledna zavítali pražští Zooblasters. Uskupení osmi hudebníku v gumových a plyšových zvířecích hlavách tak v centru města rozpoutalo hudební džungli.
Dveře se sice otevřely už v osm hodin, ale až s prvními tóny lehce po deváté se začali lidé všech věkových kategorií (až na děti) sunout do červenožlutě osvětleného sálu.
Zooblasters set odstartovali přáním užitého mejdanu a písní Walk Like an Animal z jejich EP Welcome to the Human Zoo. Lidé v davu neváhali a aspoň ti nejodvážnější vpředu tancovali od první sekundy. Hudebníků bylo nejprve na pódiu pouze sedm. Šimpanz s trubkou, Králík se saxofonem, Panda s pozounem, Žabák s tubou, Lev za bicíma, Pavián s kytarama a Gorila s DJ setupem. Osmý člen MC Chicken se s pivem v ruce a větou: „Alright Brno, jedeme dál,“ zjevil až uprostřed hitu Jestli Chlastáš.
Zmíněný výrok ilustruje způsob, jakým Zooblasters komunikovali s publikem. Nekontrolovatelným mixem angličtiny a češtiny. Nezáleželo však na tom, co řekli, lidé tleskali a hvízdali nehledě na obsah.
Energie i teplota v místnosti postupně viditelně gradovaly a působily na obě strany, jak diváky, tak vystupující. Měnilo se i osvětlení, od statických světel ke stroboskopickým. Před písní King Dom, ve které nás Králík zahalil do zběsilých tónů saxofonu, Zooblasters zahráli novou píseň. Vydali se napříč hudebními žánry, tak jak jejich estetika slibuje. Od hip hopu a reggaetonu se dostali přes afrobeat až k drum’n’bass.
U písničky Downtown Advice se svými chraplavými vokály směle zazářil Šimpanz a na Lva za bicíma přišel čas až ke konci setu. Vrcholem večera byl takzvaný „mandatory dancing song,“ tedy písnička na kterou se musí tančit – Mazel Tov Cocktail. A publikum naplnilo očekávání, tančili úplně všichni.
Na konec setu upozornil zvukový efekt, který připomínal pouťový klakson. A po skončení skladby Get My Goat, která zanechala sladkou tečku za celým koncertem, se dav začal pomalu rozpouštět do zeleně osvětlené kouřové mlhy.
Laura Hájková