
Éterická něžnost s teige a nabušené taneční rytmy s Good Times Only
Večer plný upřímnosti a emocí. Teige posluchačům pomocí podmanivého zpěvu připomněli emoce spojené s ranou dospělostí. Good Times Only zas svými tanečními melodiemi a zranitelnými texty rozproudili sál.
Autoři textu
Publikováno: 11. 10. 2026 – na 5 min
Good Times Only, Foto: Daniel Konšel
Natěšená a plná očekávání vkročím do potemnělé místnosti. Zvuk jako by se tu odrážel trochu jinak – ladně a bez zábran. Zamířím přímo k pódiu. Nemusím se nijak prodírat nebo žadonit o drobný úskok, jak to bývá zvykem v namačkaném davu. Takhle před začátkem akce je nás tu jen pár nadšenců.
Po chvíli netrpělivého štěbetání hlasy pomalu utichnou. Kabinet MÚZ zaplní vábivá melodie, která zasáhne všechny v pomalu se plnícím sálu. Teige se chopili nástrojů a odstartovali večer.
Plaveme spolu v tomhle víru
Zasněná melodie doplněná o půvabné ženské vokály zasáhne všechny přítomné přímo do srdce. „Svět seriálů, svět sladkých večerů, to je ten můj,“ prozpěvuje soustředěně Veronika Sirotková, frontwoman kapely. Píseň má romantický nádech, v potemnělém koncertním sálu to ale působí, jako by byla každému v publiku napsaná přímo na míru. Vkrádavá znělka mě vtáhne jako vír a i já se tak na drobnou chvilku ocitám ve světě sladkých večerů.
Zkouším ti říkat, co mě zajímá
Díváš se na mě, ale nevnímáš
– oswald
Debutové album, které kapela zpracovávala společně s producentem Tomášem Havlenem, je plné jemných skladeb s pomalou gradací a neodolatelnými vrstvenými vokály. Tomáš, známý především z dua post-hudba hravě kombinujícího syntetický pop s tíživými texty, přinesl do hudebního projektu závan elektroniky. I díky tomu album květiny nonstop nabylo celistvého charakteru a dokázalo si získat obdiv. Loni se kapela dokonce zasloužila o nominaci do patnáctého ročníku hudebních cen Vinyla.
Znějící skladby mají dvojí tvář. Ve sluchátkách se jeví jako něžný polibek. Naživo jsou ale jemné melodie prostoupeny naléhavostí. Písně pomalu gradují do neodolatelné hudební smrště plné rytmiky, líbezných kytarových riffů a silného ženského vokálu.

Kousky krásy a špinavej strop
Publikum oplývá nadšením. Fanoušci prozpěvují a elegantně se vrtí do rytmu. Plíživé skladby jako piha a květiny nonstop promlouvají do duše každého z nás. O lásce a emocích spojených s ní. Když se sejde kombinace naléhavého hudebního doprovodu a do srdce bodajícího zpěvu, snad se ani nejde ubránit husí kůži.
Koncert pomalu končí a sál zaplňuje nadšené pískání a živý potlesk. Kapela se svou tvorbou dotkla těch nejniternějších míst každého z nás. Společně s ostatními opouštím koncertní sál a trpělivě vyčkávám na další procítěnou hudební smršť. Good Times Only dnes pokřtí své třetí studiové album.
Mysleli jsme, že to bude navždy
Po krátké chvilce na čerstvém vzduchu znovu spěchám do útrob klubu. Natěšený sál hned zaplní pronikavé znění bicích a popový zpěv rozpínající se na syntezátorových plochách. Kapele se talent zkrátka nedá upřít. I v hutném zvuku synťáků a živých bicích si vokál udržuje lahodnou míru naléhavosti. Texty tak dobře vynikají a dokážou zasáhnout každého, kdo je v doslechu.
Táhlé kytarové linky se magicky zařezávají do prostoru a v mžiku rozproudí celý klub. V rytmické skladbě Někdy jsme to my dominuje hutná baskytara, ke které se postupně přidávají chytlavé kytarové riffy. Instrumentální složky písně se mi vpíjí pod kůži. Tamburína vytažená pouze na vybrané znělky dodává skladbám chytlavý charakter.
Frontman kapely Filip Černý se interakce s publikem nebojí – mezi písněmi vtipkuje a v místnosti tak panuje přátelská atmosféra. Možná i proto, že pracuje i jako moderátor mu komunikace s publikem jde lehce a přirozeně.
Dotýkáme se tak něžně
To snad ani neplatí
Víme, že nepůjde to nikdy vrátit
– Pro tebe cool
Skladba Pro tebe cool si pro svůj jednoduchý text a přímočarou melodii získala u posluchačů značné zalíbení. Když frontman zmíní, že přichází na řadu tento track, fanoušci začnou křičet text ještě dřív, než kapela začíná hrát. Když přichází refrén, slova už prozpěvuje většina lidí v místnosti.
Najednou přichází hudební odmlka, což znamená jen jediné – na řadu přichází slavnostní křest desky Tohle mi ještě nikdy nikdo nedělal. Samotný akt křtu je ten nejněžnější, jaký jsem kdy zažila – frontman předem prosebně naléhá, ať se nepolije technika ani diváci. Pozorně sleduji, jak se decentí dávka šampaňského drží na slavnostním vinylu. Na zem neukápla ani kapička šumivého nápoje. Hned vzápětí letí vinyl jako dárek do rozjařeného davu.

Snad to jednou pochopíš
Tempo následně ještě vygraduje. Při skladbě Terapie potom smích Filip zaskočí za chybějícího hosta Mata213, který písni propůjčil několik veršů. Před pódiem se strhává divoký vír plný nezpochybnitelného nadšení a hlasitého zpěvu. Neváhám a okamžitě se zapojuji.
Divokou euforii pak vystřídá kontrastní skladba s křehkými texty a spanilým hudebním doprovodem. Při písni Ty mi rozumíš zpěvák z vyvýšeného pódia schází přímo do publika. Místnost je zahalená do intimní atmosféry, kterou o to víc prohlubuje láskyplné doznání písně.
Víc už tě neuvidím
Večer pomalu spěje ke konci. Publikum se pomocí svého žhavého potlesku zasloužilo o přídavek. Kapela tak elegantně zakončuje večer svou poslední písní z křtěného alba. Miska citu je sžíravá píseň plná syntezátorových ploch, rezignovaného zpěvu a silné instrumentální rozcuchanosti. Na přítomné se snáší vlna žalu. Společně s ostatními sdílíme tuto melancholickou chvilku a posloucháme emocí nabitý zpěv.
Krátce po konci písně se všichni dereme ven. Po cestě si všímám koutku s merchem, na který v průběhu večera obě kapely poukazovaly. Už při koncertu jsem žasla nad kousky ostatních fanoušků. Neodolávám a kupuju si arch samolepek. Na dnešní emocionální nálož plnou procítěných textů a žhavého hudebního doprovodu jen tak nezapomenu.
