Kinotipy prosinec: Francouzské kousky nebo návrat na Pandoru

Program českých kin v prosinci každoročně opanuje jeden či dva family friendly blockbustery a dále spíše sestava menších snímků zaplňující ticho před novoroční bouří potenciálních oscarových nominantů. A ani letos tomu není jinak. Tentokrát je ovšem na místě vnímat skromnou prosincovou nabídku jako výhodu. Aspoň v ní vynikne hned několik na první pohled nenápadných, ale v jádru podnětných filmových záležitostí.     

Potopa 

(Gianluca Jodice, Francie, 102 min) 

Píše se rok 1792 a francouzský královský pár Ludvík XVI. a Marie Antoinetta je i se svými dětmi držen v zámeckém komplexu v Paříži, kde čeká na soud před revolučním tribunálem. Vytrženi ze své každodenní reality a vystaveni nejisté budoucnosti jsou nuceni vyrovnat se s pravdou o svých životech. 

Potopa navzdory svému historickému zasazení neslibuje divákům výpravné životopisné drama z vřavy revolučního dění. Právě naopak. Podle dosavadních reakcí nabízí snímek depresivní a klaustrofobní psychologickou sondu do duší nenáviděného královského dua přemítajícího o blížícím se konci. A navíc ztvárněného předními hereckými osobnostmi současného francouzského filmu – Guillaumem Canetem (Pláž) a Mélanie Laurent (Hanebný Pancharti). V našich kinech mohou dát lidé tomuto originálně pojatému počinu šanci od 4. prosince. 

Sny 

(Dag Johan Haugerud, Norsko, 110 min) 

Sedmnáctiletá dívka Johanna se právě poprvé zamilovala a snaží se s novými silnými pocity popasovat. Za tímto účelem si začíná vést deník, ve kterém popisuje své nejistoty. Poté, co se k zápisníku a jeho obsahu dostanou Johannina matka a babička, rozjíždí se mezigenerační konfrontace o nástrahách, které společnost ženám do jejich milostných životů kladla. 

Po filmech Sex a Láska uzavírá norský filmař Dag Johan Haugerud novinkou Sny svoji volnou trilogii zabývající se různými perspektivami na moderní vztahy a sexualitu v současném Norsku. Tentokrát formou střetu tří generací žen v jedné rodině, kde nenaplněné a utlačované touhy starších narážejí na svobodu té nejmladší. O případných kvalitách snímku může vypovídat jeho únorové ocenění Zlatým medvědem za nejlepší film, hlavní cenou Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. Čeští diváci se nad tímto dílem mohou zasnít od 4. prosince.    

Architekt 

(Stéphane Demoustier, Francie, 105 min) 

V roce 1983 je vyhlášena architektonická soutěž o stavbu, která se má stát novým symbolem Paříže, především její moderní čtvrti La Défense. Překvapivým vítězem se v konkurenci všech možných mezinárodních architektonických firem stává nepříliš zkušený dánský architekt a pedagog Johan Otto von Spreckelsen. Aby mohl dosáhnout úspěchu, musí se svým projektem nazvaným „Velký oblouk“ čelit politikům, byrokracii i mediálnímu tlaku. 

Ačkoliv měl Architekt premiéru ve vedlejší soutěži letošního ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Cannes, větší pozornosti filmové obce se vyhnul. Prosincové uvedení mu ovšem dá šanci zazářit u nás. Ohlasy jsou navíc pozitivní a často se zmiňují o tom, že místo tradičního životopisu film přináší silnou výpověď o čistotě umění a neústupnosti jeho autora v podání oceňovaného a talentovaného dánského herce Claese Banga (Seveřan). A i když asi nelze počítat s tím, že bychom se v jednom roce v českých kinech dočkali dvou „Brutalistů“, milovníci architektury by neměli Architekta od 11. prosince minout.      

Prachová příšera 

(Bryan Fuller, USA, 106 min) 

Osmiletá Aurora věří, že jí pod postelí žije příšera, která sežrala její rodiče. V zoufalé situaci se dívenka obrací s žádostí o pomoc na podivného souseda od vedle. Spolu se pak pouštějí do uskutečnění plánu na likvidaci monstra. Brzy ale přestává být zřejmé, co je pouze dětský strach a co děsivá a brutální realita. 

Scenárista a režisér Bryan Fuller a herecká ikona Mads Mikkelsen začali před lety tvořit zásadní dvojici audiovize díky seriálovému Hannibalovi. Toho jim ovšem stanice NBC po třech sériích zařízla a přerušila tak jejich spolupráci. Aspoň na čas. Před pár lety se ovšem znovu sešli a začali dávat dohromady jiný společný projekt. Po letech příprav se tak 11. prosince do tuzemských kin dostává Prachová příšera, kombinace potrhlé fantasy lehce zavánějící Alenkou v říši divů s drsným hororem a doplněná temným humorem. Kromě této Fullerovy odvážné nápaditosti a Mikkelsenova charismatu láká film také na výraznou, barvami zářící vizuální stránku a Sigourney Weaver (Vetřelec) či Davida Dastmalchiana (Ant-Man) ve vedlejších rolích.         

Avatar: Oheň a popel 

(James Cameron, USA, 195 min) 

Rodina Jakea a Neytiri se stále vyrovnává se ztrátami, které utrpěla v posledním střetu s lidskými okupanty Pandory. Brzy je ovšem nucena čelit novému nebezpečí, tentokrát navíc přímo z řad Na’vi. Kmen Popelových lidí, vedený agresivní velitelkou Varang, která touží po pomstě za sopečnou erupci, která zničila jejich domov. 

Třetí Avatar sehrává úlohu toho širokým masám přístupného blockbusteru, který ještě před koncem roku řádně zaplní kina. Na druhou stranu vnímat tuhle nálepku v tomto případě negativně by bylo na škodu. Mimo jiné pro to, že kromě relativně jednoduchého, ale s každým dalším filmem série expandujícího příběhového rámce, se diváci opět dočkají vizuální magie Jamese Camerona. A jako třešničku na dortu lze vnímat nové postavy vůdců dalších Na’vi kmenů. Vedle Oony Chaplin (Hra o trůny) v roli Varang se „objeví“ také David Thewlis, představitel profesora Lupina z Harryho Pottera, jako náčelník kmene Větrných kupců Peylak. Na film si mohou lidé u nás zajít od 18. prosince.     

Anakonda 

(Tom Gormican, USA, 100 min) 

Nejlepší přátelé Doug a Griff právě procházejí krizí středního věku. A na její zahnání se rozhodnou použít velmi neortodoxní řešení. Vydávají se do hlubin amazonské džungle, aby zde natočili remake svého oblíbeného filmu z mládí – hororu Anakonda. Vše se ovšem začne komplikovat, když narazí na obřího vraždícího plaza i ve skutečnosti. 

Režisér Tom Gormican na sebe upozornil před třemi lety, když natočil třeskutou meta komedii Nesnesitelná tíha obrovského talentu, ve které si Nicolas Cage zahrál fiktivní verzi sebe sama rozmlouvající se svým mladším já a zažívající bláznivá dobrodružství s mexickým zbohatlíkem v podání Pedra Pascala. Ve svém novém počinu se do vod meta komediálního subžánru vrací, aby vzdal osobitou a ujetou poctu titulnímu devadesátkovému béčku. A pokud do projektu dal stejnou vášeň jako minule a naplno využil toho, že má Jacka Blacka a Paula Rudda v hlavních rolích, čeká české diváky 25. prosince v kinech oddechová, ale také řádně originální zábava.