Kosmetik Institut jsou duší Brna a sinks zničí představy těch, kdo spoléhají na Spotify

Co čekat od první kapely vím, už když scházím schody do útulných prostor A2. Věrně jsem si jejich tvorbu dopoledne zopakovala na Spotify. Elektronika, pohyb v bocích, sympatická kytara a synťáky – tak zní Kosmetik Institut. Dva brňáci s kytarama a snem na mě od začátku do konce působí jako sehraná, příjemná dvojka. To se odráží i v jejich hudbě.

Jejich hudba je protkaná melodramatičností typickou pro náturu Východoevropanů, která vychází na povrch obzvlášť v zimě. Ideální pro noční jízdu šalinou někam za Brno. Působí temně – to do určité míry odráží jejich místy melancholické texty o dospívání a lásce. Nikdy ne přehnaně, nikdy ne hraně. Jen realistické představení života adolescentů a mladých dospělých. 

Kluci se zdají lehce nervózní, když odstartují svůj set songou Prázdné místo. Docela vtipné, naopak v A2 žádné místo není, jak je narváno. Dav se pohupuje do rytmů syntenzátorů a kytar, kluci s nimi interagují jen jemně, opatrně. Je to vcelku kontrast k jejich písni Nový závislosti, s jejím rychlým beatem a úderným vokálem.

Představují publiku nevydané písně a ptají se jich na validaci – jejich loajální fanbase je z představy alba nadšená. Zatím se musí spokojit s EPs a doufat, že ta jízda šalinou nebude moc dlouhá.

Co působí skvěle po celý večer, je práce osvětlovače. Celou dobu je všechno barevné, ale ne příliš. Jen tak dost, aby to rozbilo monotónnost temného sálu a zalilo jak kluky, tak dav do barev duhy. Trochu letní radosti v prosincovém počasí.

Punk, co dostane do kolen

Už když Kosmetik Institut avizují, že uslyšíme songy z nové desky sinks, jsem lehce zmatená. Když jsem dopoledne poslouchala obě dnešní skupiny na Spotify, žádné nové desky jsem si nevšimla.

Kapela staví na žánru post-punk, takže v jejich setu je slyšet výrazný a syrový vokál frontmana. Doplněno o basovou linku a jednoduché, rytmické beaty, to je něco, co člověka posadí. Obzvlášť, když vlastně nevíte, do čeho jdete.

Nová deska sinks je každopádně úchvatná – song distortion, let’s grow old together mě úplně dostane. Expresivnost frontmana, basa a bicí všechno dohromady tvoří velmi povedenou post-punkovou skladbu, kterou bych si dokázala představit i na větších pódiích, než je A2. Těch zhruba šedesát lidí v malém sálu si to ale užívá, headbangují a hýbou se. Komorní vibe celého dvojkoncertu je vlastně vcelku sympatický, ačkoli si sinks zaslouží se svým dílem větší recognition.

Ačkoli by teoreticky mohlo jít o křest nového alba Ageing, sinks sebou nemají fyzické kopie desky, a tak se na nové dílo výrazně nesoustředí a hrají songy z jejich další tvorby. Tematika deziluze a frustrace předána publiku výrazným vokálem frontmana – který do toho zpívá v dokonalé britské angličtině – dost evokuje právě tu osmdesátkovou punk scénu. Pokud máte rádi britský zvuk a malé punkové umělce, rozhodně jim dejte šanci. Nezklamou.

A víte, že Spotify je cancelled?

Tvorba sinks mi utekla – můžu vinit jen sama sebe, protože jsem se nechala ukonejšit pohodlím Spotify a nenapadlo mě zkontrolovat, jestli kapela náhodou nemá diskografii ještě někde mimo zelenou aplikaci. Proč taky? Spotify má přece všechno.

Spotify, veškerá hudba v na míru šitých playlistech kurátovaných aplikací. Spotify Wrapped na které se každý rok těšíme a které všichni povinně sdílíme na sociálních sítích. Téměř všechna hudba světa za pár stovek měsíčně. Jenže z těch peněz umělci nic nevidí, jen pár centů.

Víte, že CEO Spotify Daniel Elk tyhle peníze investoval do firmy, která vytváří AI pro vojenské účely? Trošku jiný průmysl. Menším umělcům se často nevyplatí dávat svou tvorbu na Spotify, a radši tak volí alternativy – Soundcloud, Bandcamp nebo něco víc niche. Spotify jim totiž svými modely rozdělování peněz mezi umělce nedává dostatečnou odměnu, naopak v tomto modelu preferuje global stars. 

Umělci postupně ze Spotify odcházejí – z velkých jmen jsou nejhlasitější snad Massive Attack nebo King Gizzard & the Lizard Wizard, ale jsou to malé krůčky v rozbíjení královské pozice, kterou si Spotify vydobylo. Z hlediska uživatelů nebyla zaznamenaná velká změna – všichni jsme moc zpohodlněli. Mně koncert sinks otevřel oči. Za hranicí Spotify je tolik kapel, co si zaslouží větší pozornost. Jen si zvolili nebýt vykořisťováni.