📣

Konkurzy jsou otevřené! Přidej se k nám.

•

Otevřít formulář

Kvietah: spojují nás bolesti jak med

Podmanivé hudební výpovědi o často smutné realitě, náměty z politického dění i osobního života. Zpěvačka Kvietah ovládla brněnský Kabinet MÚZ se svojí doprovodnou kapelou Včely. Kromě osvědčených hitů představila i novou tvorbu.

Autoři textu

Autoři fotek

Publikováno: 25. 3. 2026 – na 4 min

Notoricky známý hudební sál zahalí éterično. Nad pódiem visí křišťálové lustry, jejichž drobná sklíčka odráží odstíny modrého neonu, téměř identického s barvou zpěvaččiných vlasů. Její silonky s mašličkami jsou pohlcovány tlumeným žlutým světlem. Celou stage lemují stříbrné zástěny připomínající snový labyrint. Kabinet MÚZ dnes večer patří fanouškům české alternativy, kteří se nebojí sáhnout si do vlastního nitra. 

Kvietah, vlastním jménem Magdalena Fendrychová, si publikum získává především otevřeností, kterou propisuje do svých textů. Snad také díky autenticitě je dnes již druhým rokem držitelkou ceny Anděl. Křehké verše plné malátných slov propojuje s výraznou hudební produkcí. Vytváří se tak kontrast, který posluchačům usedá na spánky a zůstává s nimi ještě dlouho po zaznění posledního tónu.  Žánrově se její tvorba pohybuje na pomezí indie roku a popu. 

Setlist pro tento večer stojí především na albu Díky, včely, nechybí ale ani starší skladby z alba Hejno černejch koček, a dokonce zazní i dosud nevydaná tvorba mladé písničkářky.

Kolektivní zpověď 

Nové tracky jsou pojítkem celého sálu. Vyprávějí o sociálních tematech, politickém rozhořčení  a v neposlední řadě také hořkosladkých pocitech. Pásmo novinek otevírá píseň Feťáci pocitu, jejíž text napsala Monika Aranka z Kolektivu Prádelna. Objevit by se měla na  novém albu v říjnu. Jádrem rockového songu je basová linka o kterou se postarala Giulia, baskytaristka kapely. Chytlavá melodie si posluchače okamžitě získá a béžové lino se začne prohýbat pod skákajícím davem. Jen co se publikum stačí sladit s novým rytmem, čeká ho další moment překvapení. Kvietah totiž sebevědomě vystoupí dopředu až k samotné hraně pódia a ukáže, že kromě kláves se nebojí ani kytary. S každou další slokou se melodie vyostřuje, text je ironičtější a celkově naléhavější. Atmosféra v sále se přelije do vrcholného nadšení. 

Společensky laděnou skladbu vystřídá píseň Laila Tov, tematizující genocidu, kterou Izrael páchá v Gaze. „Je to trochu kontroverzní, někdo z vás možná odejde. Tak či tak to budeme považovat za úspěch,“ prohlásí Kvietah směrem k publiku. To odpoví jednoznačným potleskem, všichni zůstanou. Namísto obávaných rozpaků se stane přesný opak. Právě v tento okamžik se publikum s kapelou ještě víc semkne. 

Pomyslný blok zakončuje píseň Samota, která je tímto koncertem zároveň symbolicky pokřtěna. „Asi všichni víme, jaký je samota pocit. Je to těžké, ale je důležité umět v tom najít sílu,“ říká Kvietah. Zpočátku zaznívá jen několik kytarových akordů, melancholický text a vokály Giulie. Po první sloce se song překlopí do mollové tóniny, hlas zpěvačky se zpevní. Z textu čiří bolest.

samota mi skřípe mezi zuby

pozdě se chystáš k běhu moje lásko váhavá

vymačkám hořký zbytky z tuby

pod zrcadlem jen se dívám

jestli v mojí tváři kus tebe zůstává

Napříč emocemi

Starší písně ze dvou alb nechají posluchače prožít celou škálu emocí. V písni Ježíš se Kvietah opět přiblíží ke kraji pódia. Když přijde bridge, vyzve publikum k rytmickému tleskání. Publikum ji nadšeně poslechne a s refrénem v durové tónině projede davem vlna euforie.

Nálada se velmi rychle změní s následující Miss U Big Time, při níž se vše zklidní. Lidé se pohybují ze strany na stranu a mnozí se instinktivně chytají za srdce. 

Triádu uzavírá bouřlivá píseň Herojam sláva, která pro velký úspěch zazní dokonce dvakrát. „Tahle píseň je pro všechny hrdiny. Pro všechny, kteří se nebojí postavit se za svá práva,“ pronese kapela. Publikum odhodlaně tleská. „Za Václava Moravce!“ ozve se z davu. Kapela výzvu přijímá a skladbu tentokrát věnuje jemu i všem pracovníkům České televize, kteří se starají o její nezávislost.

Kvietah se tak během večera podařilo něco, co je snem snad každého veřejně vystupujícího umělce. Prostřednictvím hudby dokázala vyjádřit nespočet vlastních názorů, emocí i pohledů na svět a dokázala to předat publiku tak, že to přijalo s naprostým nadšením. Prostoupila  do duší posluchačů, obejmula jejich bolesti a proměnila je v komunitní zkušenost. 

Fotogalerie z koncertu Kvietah a Včely.