Not from Czechia? No problem! You’ll find the English version down below, so check it out!
Milý deníčku, dnešní den bude fakt mocnej (jak říká Albert Romanuti). Je poslední únorovej večer, mám narozeniny a kromě nekonečný cesty busem nás s Áďou a Lukym čekají tři zásadní věci. Sehnat Tantum Verde Forte na hlaváku v Praze, pak taky dvoulitrovou Arizonu v origo lahvi za euro pade, a v neposlední řadě si užít koncík nejlepších kapelek ever. Leoniden a I Love You Honey Bunny v Mnichově. Yasss!
Tantum Verde máme, Arizonu taky. Balíme ledvinky, kontrolujeme lístky v mailu. Cestu do klubu už Áďa našla, takže stačí zavázat Martensky a jít.
„Hej, já se taaak těšim,“ vypadne z každýho z nás za cestu minimálně 3x. Z prostoru Backstage Werk jsme unešený. Jak by řekl Luky: vegetace všude (čti: oáza pokojovek a cute barevných světel mezi nimi), cool industriální zákoutí a fotobudka nesmí chybět. Jediný, s čím jsme dvakrát nepočítali, byl štrúdl. Jako jo, jeli jsme sice do Bavorska a chvílema si říkali, že si ten jejich tradiční dáme ke snídani, ale štrúdl plněnej lidma před vstupem? Haló? Není se čemu divit, v tu chvíli totiž koukáme na Instagram a Leoniden hlásí VYPRODÁNO. Bude to dobrý.
„Kámo, tak to je fakt hustý, tady je to jako bazén se schodama na bocích, takže skvěle uvidíme,“ říkám ostatním. Dneska si to totiž jedem užít trochu jinak. Zima vzala za svý a po nemoci bych se v pitu akorát tak udusila. A tak si jdem vajbit jako v pokoji před zrcadlem. I to my rádi.
Německý publikum je jiný. Leoniden jsou tu doma, a je to poznat. Všichni čekají s lehkou nervozitou a brutálním natěšením, které si nenechají jenom pro headlinery večera. Svojí láskou zahrnují taky kluky, co jim přijeli předvést, jak se to dělá u nás. Pražští I Love You Honey Bunny (ILYHB) nastupují s grácií a crowd si dokonale podmaní od začátku setu. Jinak to ani nejde. Jejich dovezená energie je neskutečná. A práce s publikem? Sebastian za mikrofonem dokazuje, že není jenom mistr hudby, ale taky slova. A tak hází jednu německou větu za druhou, přesně cílí na ty nedočkavce v publiku a připravuje si support, který jim energii odevzdaně vrací. Zazní všechno, na co jsme čekali. Nový bangery i starší pecky, co nostalgicky nakopnou. A i když víme, že s poslední písničkou jsme blíž k setu Leoniden, s loučením zamačkáváme slzu.
„To bylo skvělý,“ shodujeme se jednohlasně. „Jsme museli přijet do Mnichova, abychom si užili koncík bez unavený techniky, co na ILYHB vždycky vyskočí u nás v Kabinetu,“ dodá Luky s extrémní radostí ve tváři. A má pravdu. V Brně se totiž občas stává, že se jejich koncert neobejde bez technických problémů. To se v Německu nestalo.
„Shhhh, už to začíná,“ říká Áďa ve chvíli, kdy slyšíme ten známej zvuk chorálovýho openingu. Kouř, pomalu se vyjasňující světla, pohyby siluet na stagi, jásot všech okolo… Děcka, je to tady!
„Give me a second, it's just a draft,“ sotva zpěvák Leoniden Jakob tuhle část otevíracího songu Motion Blur dořekl, bylo naprosto jasný, že žádný návrhy nepotřebuje. Od první vteřiny nás měl všechny v hrsti. Během setu zazněly pecky, který v rámci letošního turné Sophisticated Sad Songs Tour tihle draci z Kielu servírovali nejenom v Německu, ale na podzim taky po celý Evropě, včetně Prahy. Byli jsme i tam, a nadšení nás neopustilo ani tentokrát.
Moshpity, walls of death, slzy štěstí, zamilovaný páry, co na sebe láskyplně koukaly… Ten večer bylo v Backstage Werk všechno. „Tyjoo, já už jsem docela unavená, bych si dala hrnek kafe,“ říkám ostatním s lehkým smíchem. Tohle moje přání jsem nemusela říkat dvakrát. Jakob se totiž najednou objevil na druhé straně klubu s klavírem uprostřed lidí. Klasika, asi přijde brutál doják od Kelly Clarkson Since U Been Gone. Na ten jsem vybrečela slzavý údolí v Praze a stydno je mi doteď. Ale víš, jak jsem se ti zmiňovala o té chuti na kafe? Podle mě jsme na sebe s Jakobem NA-PO-JE-NÝ!!! On to totiž vycítil a navařil Die Tasse Kaffe (Schau mal herein) - německou hudební ikonu, která sedla nejenom mně, ale všem, co potřebovali nakopnout pořádnou dávkou nostalgie.