Sprchy v kempu jsou… zajímavé. Můžete jít do luxusních budek, kde vás čeká teplá voda a soukromí, nebo na druhý konec kempu až ke vchodu do areálu, kde jsou sprchy veřejné. Nemusíte ani tipovat, které z nich mají hodinové fronty.
A tak se člověk v pantoflích belhá přes celý kemp, rozlámanej jak Svarta ze včerejších Slipáčů. Když už se tam konečně dostane, vykličkuje mezi nahými těly a hodí žeton do sprchy, dostane se mu mrazivého zážitku. Jestli tohle je ta nejteplejší voda, co může co může kohoutek nabídnout, je na místě bát se, co by se stalo, kdyby si člověk studenou vodu nastavil cíleně. Alespoň to probudí.
Už při otevření areálu bylo totiž potřeba být fakt vzhůru. I Love You Honey Bunny si na rockáči zahráli už po sedmé a s každým dalším koncertem je jejich výkon výraznější. Energetický, ale přesto odpočinkový rock rozvášnil celou Evropa 2 stage. Lidi za mnou vypouští bubliny, přede mnou zas někdo máchá mečem. Jak je to možný? Nevím. Naštěstí se o něj postarali sekuriťáci dřív, než se u poslední songy rozjel moshpit. Tam vlítnul i front man Sebastian Jacques a postaral se o pořadný bordel.
Ruworried je na stage správná emo střela. Jeho loňský stunt s tehdejším headlinerem Yungbludem mu letos získal spot na Petr Svoboda stage. Klučina z Brna se fakt umí hýbat a s kytarou, kterou za svůj vstup dostal loni od Yungbluda, dělá dusno.
Naše české odpoledne narušily až Seven Hours After Violet. Metalcorový projekt basáka slavných System of a Down je teprve v plenkách. Venku mají jedno album, ale definovat se nedá jinak než jako „all killer, no filler”. Dneska se jí dostalo podrobného, a úspěšného, představení. V tom největším vedru na betonové ranveji se vám normálně moc moshovat nechce, ale Shavo a jeho kapela několik pitů stejně vyburcovali. Svými jednoduchými, agresivními refrény si získali nejednoho nového fanouška. Tolik k objevování, teď návrat ke klasice.
Horkýže Slíže jsou další staple na československých fesťácích. A i když nám slunce praží do zad, vůbec ničemu to nevadí - songy jako Silný refrén a A já sprostá rozproudí všechny. Crowdsurfing a kelímky létající vzduchem jsou samozřejmostí - lidi na RfP jsou třetí den už fakt rozjetí a energie kapely tomu jen přidává grády. Mezi velkýma zahraničníma jménama je super slyšet něco našeho.
Punkovýma Horkýže ale dnešní „naše” scéna jen začíná. Na stage Evropy 2 totiž přichází Lady Soul, královna Rock for People… Marie Rottrová. Její hlas je jako z nebe a působí až andělsky. Mezi míchanicí hard žánrů je jako pohlazení po tváři a my se jen radostně pohupujeme do rytmu tónů Muž č.1 a Markétky. A moshpit? Nechybí. Lidé běhají a u toho prozpěvují zároveň s naší ikonou.
Pak přichází další královna. Jinak se Ewa Farna popsat snad ani nedá. Hlavní stage má pevně pod palcem — nejen díky naprosto profesionálnímu výkonu a hlasu, který přeřve i bouřku, ale hlavně díky tomu, jak přirozeně ovládá publikum. Od prvního tónu si fanoušky vodila, jak chtěla. A nejen ty české – mezi diváky se objevili i Poláci, a Ewa jim věnovala speciální moment: zazněl totiž i její ikonický polský hit Ewakuacja. Set odpálila klasikou Měls mě vůbec rád a projela celou svou diskografii jako šéfka – od poprockových začátků po současný zvuk. Ve finále zahrála i Na ostří nože, aktuální hit, který si před pár dny střihla v outůčku s Dua Lipou. Ta se sice letos na RfP neukázala, ale pokud má dorazit příště, máme pro ni jasný vzkaz: Ewa nastavila laťku hodně vysoko…
Ewa svým setem přehoupla den do druhé poloviny, která značně přitvrdila. Na kvalitních interpretech ale ani trochu nepolevila. Lineup tak narvaný, že si není moc čas odpočinout a proto se nedivte, že melodic death metalovou ikonu In Flames sedujem z trávníků daleko od pódia. Jejich set byl skvělým prolétnutím jejich tvorby, dostalo se i na jejich oblíbené album Clayman, plné poctivého melodeathu z přelomu tisíciletí, důraz byl ale kladen na jejich zatím poslední album Foregone, které je vrátilo na metalové výsluní. Nové album přijeli představit i Skillet.
Revolution - nový album Skillet - je něco, o čem by se dalo debatovat. Naživo zní ale fakt skvěle. Mimo velmi sebejisté představení jejich nejnovější tvorby nás tahle kapela z USA vzala na tour jejich dlouholetou prací. Zazněly ty nejprofláklejší hity jako Hero nebo Sick of It, který zná asi každý rockový fanoušek, který měl kolem roku 2015 přístup k internetu. Tvorba týhle křesťanský kapely paradoxně přitahuje houfy altyn a emařů, kterým buď unikají narážky na Ježíše, nebo je jim to jedno. V pitu ruce zvedají všichni stejně, křesťan nekřesťan. A že ten pit je masivní.
Německá indie-rocková smršť Leoniden přijela do Hradce potvrdit, proč jsou aktuálně jednou z nejživelnějších kapel evropské scény. Už během prvních pár vteřin koncertu došlo uprostřed moshpitu k nečekanému highlightu – zásnubám. A pak už to jelo. Frontman Jakob Amr s naprostou samozřejmostí rozhýbal celý natřískaný stan Evropy 2, kde kapela hrála stejně jako v roce 2022 — a stejně jako tehdy, i teď praskal ve švech. Set nabitý peckami jako Kids, L.O.V.E. nebo Motion Blur z nové desky Sophisticated Sad Songs z roku 2024 potvrdil, že příští rok musí přijet znovu a rozhodně si zaslouží větší stage.
Ať už vaše cesta vedla přes Skillety nebo Leoniden, cílová destinace je jasná - Sex Pistols. Ze všech punkových kapel je tahle ta nejlegendárnější – a v posledních letech tourují téměř v původní sestavě. Obmenili akorát frontmana, kterým je Frank Carter. Ten je o pár dekád mladší než ostřílení vlci z Pistolí, ale právě díky tomu přidává do kapely osvěžující mladou krev.
Carter vystupuje s viditelnou pokorou k odkazu legendy. V jeho očích jsou oni skutečné hvězdy, ne on. I tak ale dělá pořádnou show. Po celém pódiu pobíhá v nakažlivém nadšení člověka, kterému se plní dětský sen. Nebojí se vylétnout ani mimo hranice stage. Přelézá plot a vedle stage zakládá masivní circle pit na Pretty Vacant. Má problém se z něj dostat a proto následující banger Bodies zpívá ještě při crowdsurfingu. Utekl právě včas, v dalších minutách se počet i objem moshpitů zvětšuje a dojde to až do momentu, kdy je v hledišti problém najít místo, co není circle pit. Tohle se nepovedlo ani Slipknotům.
Sex Pistols si pozici headlinera bez problémů obhájili. Fanoušky potěšili zahráním snad všech jejich songů. Ono jich přece jen moc není. Mladistvá energie Franka Cartera představila punkové klasiky novým generacím. To si pište, že si celej fesťák zpíval padesát let staré songy o touze nastolit anarchii v Británii.
Vrchol letošního ročníku? While She Sleeps. Tahle britská metalcorová pětice ze Sheffieldu předvedla výkon hodný headlinera. Skvělá technika, emotivní nasazení a naprostá synergie s publikem vytvořily koncert, který se jen těžko překoná. Hodina brutální energie, která neztrácela tempo ani na vteřinu. Sleeps Society, Anti-Social nebo You Are We zněly jak údery kladivem. Pokud někdo letos zvedl laťku, byli to právě oni.
Jedna z věcí, která letos na Rock for People zazářila stejně jako kapely samotné, je technika. Zvuk je letos jednoduše top. Čistý, silný, dynamický, ale přitom čitelný i v těch nejtvrdších pasážích. Ať už šlo o metalcore, pop nebo punk, všechno hraje přesně tak, jak má. Na hlavní stagi i v menších šapitó je slyšet, že technický tým letos fakt makal. Oproti minulým ročníkům je to citelný posun – místo občasného hučení nebo ztrácení detailů jsme dostali zvuk, který tě přimáčkne ke stagi a nenechá vydechnout. Tak to má být.
Text: Redakce Radia R
Foto: Barbora Kaufmann