Nechtěl jsem tuto zemi měnit, mínil prezident Pavel na studentské debatě

Ve fyzickém světě máme povinnost být identifikovatelní – nosíme u sebe doklady, bez nich se neobejdeme. Kyberprostor nám naopak dává možnost být anonymní. „Anonymitu kyberprostoru určité skupiny zneužívají k vybití frustrace na menšinách a k šíření poplašných zpráv,” říká Pavel. Podle jeho názoru lze šíření falešných zpráv předejít právě zrušením anonymity v kyberprostoru. Jde o aktuální téma, jehož důležitost prezident dobře chápe. Spolu s dalšími se mu věnoval při debatě se studentstvem Masarykovy univerzity.

Mimo současnou politickou situaci v Česku se řešila i studentská témata. Kromě kyberprostoru tak došlo i na nedostupnost zdrojů pro humanitní, v očích mnohých nepotřebné, obory a jejich možnému zužování. Podle prezidenta je vývoj vzdělávacího systému logický a očekávaný, protože směřování státu se často odráží právě ve školských systémech. „To, co nám dlouhodobě chybí, jsou hlavní strategické priority pro naši zemi. Když se podíváme do různých volebních programů, tak dáte dohromady třeba třicet priorit. Mít tolik priorit znamená mít žádnou,” komentuje Pavel. Dodává, že bez těchto strategických priorit nemůže stát identifikovat, které obory jsou nejperspektivnější.

Podle prezidenta se většina politických programů v oblasti školství neopírá o demografické ani strategické modely založené na datech. Kritizoval, že programy se spíše zakládají na politických cílech a ne na věcných faktech.

Mladou generaci často provází klišé

Studentstvo často provází tvrzení o jejich lenosti a nezájmu. Tyto pojmy se dají ovšem obecně vztáhnout na celou mladou generaci. Proti těmto tvrzením se prezident na debatě vyhrazuje. „Mladí lidé a studenti sa zajímají o mnoho věcí. Besedy s mladistvými jsou živější, jak s dospělými. Co se týče společenského dění, tak se často orientují více, než třeba jejich rodiče,” popisuje Pavel své zkušenosti. Na problémy mladistvých nahlíží s pochopením. „Dneska má mladá generace víc mentálních problémů, a to i tím, že jsou vystaveni vyššímu informačnímu tlaku ze strany sociálních sítí,” míní Pavel.

Tématice studentských problémů se debata věnovala i dál. Dotkla se zahraničního studentstva, přesněji běloruského, a pozastavení víz pro běloruské a ruské občanstvo. Podle prezidenta momentálně není možné tuto situaci jinak řešit. „Ze strany ruského i běloruského režimu si všímáme nárůstu zpravodajských aktivit, ale i aktivit, které narušují systém naší země,” vysvětluje Pavel. Doplňuje, že tyto aktivity jsou spíše vidět ze strany Ruska. „Ne vždy jde jednoduše prokázat, že je na vině jednotlivec. Proto platí dočasné plošné opatření,” říká Pavel. Vláda se podle jeho slov bude situací dále zabírat, aby našla efektivní systém jak “oddělit zrno od plev”.

Postgraduální studium trávil v Brně

Konec debaty se točil kolem samotné osoby prezidenta a jeho vztahu ke své funkci v polovině funkčního období. „Neměl jsem velkou ambici měnit. Velké celky jsou jako letadlová loď – pohnete kormidlem a ono to trvá, než se ten kolos otočí,” přirovnává Pavel. Tušil, že měnit pohled lidí na jejich stát trvá, jeho cílem proto bylo spíše přispět ke změně pohledu na svět. Proto jezdí po regionech, debatuje s občanstvem a studentstvem, aby pozvednul právě časté pesimistické nastavení české společnosti. „Ono je to často uměle tlačené. Navíc v Česku máme mnoho šikovných lidí a firem, šikovnějších než v zahraničí,” konstatuje Pavel.

Ke konci se Pavel vrací ke svému postgraduálnímu roku v Brně, kdy ve městě studoval francouzštinu. „Já jsem vždycky měl spíše work-life disbalanc. Ale to mi zatím nevadí. Mně stačí jen málo času, abych nabral energii a mohl se vrátit do pracovního prostředí,” vysvětluje. Prezident se na úplný závěr svěřil, že svůj volný čas v Brně strávil s přáteli v mnoha různých podnicích.