Festivalová sezóna už je v plném proudu. Pokud nepatříte mezi milovníky stanování a neradi se probouzíte s kocovinou ve sluncem rozpáleném prostoru, festival ObrFest je přímo pro vás. Obřany, kde se ObrFest odehrál, jsou okrajovou částí Brna a návštěvníci se tak na festival dostanou klidně i šalinou. V pozdních hodinách pak jistí dopravu autobusové rozjezdy.
Hlavní hudební program se prolíná na dvou místech, a to v baru Kafara a v prostorách obřanské Orlovny. Kromě hudby nabízí také divadlo, autorská čtení, besedy a další doprovodný program. To vše v pitoreskním okolí Svitavy.
Mít první gig na festivalu je spot jako za trest. Letos tuhle náročnou pozici schytalo brněnské duo Kosmetik Institut. Post-punkové kytarové riffy, doplněné melancholickými texty o prázdnotě a všednosti postmoderního světa, propojují s melodickými syntezátory, které dokreslují celou show. Občas vytváří elektronický náboj, jindy zase písním dodávají pozitivní náladu jako kontrast k textům.
Poloprázdný palouček obsazují teprve první příchozí, přesto se kluci na pódiu usmívají a během písně Prázdný místo si zavtipkují a zpívají o prázdných Obřanech. Hrají kousky z jejich nejnovějšího EP Nekonečná představivost, které určitě stojí za poslech. Kosmetik Institut chytají posluchače za srdce, a když se ponoříte do jejich bolavých textů, opředených drsnou schránkou elektronické postmoderní hudby, opravdu si vás omotají kolem prstu.
Na další koncert se přesouváme přímo do Orlovny. Tentokrát čeká na diváky holčičí duo HIHIHAHAHOLKY. Show na pomezí hudebního a divadelního představení promlouvá o feministických tématech. Performerky s DJem za zády proplouvají spektrem žánrů. V jemných melodických písních zní libozvučný vokál, ale jen chvíli na to sálem duní temné trapové beaty v doprovodu naštvaných rapových textů.
Během výbušného songu Dělobuch na pódium skáče frontman mmnk a ujímá se role misogynního záporáka. Holky v jejich tvorbě reagují na toxické projevy patriarchátu, incel culture a otevřeně mluví o problematice genderové nerovnosti. Texty jsou nenáročné, s jasně předanou myšlenkou, úsměvné, ale zároveň protkané seriózními sociálními tématy.
Vracíme se ven, kde hraje Marie Puttnerová. Její podmanivá hudba a harmonický zpěv nádherně dokreslují atmosféru. Její poetické hudební linie se nesou vzduchem mezi paprsky zapadajícího slunce. Diváci posedávají na prohřátém trávníku, areálem se line vůně smažených langošů a grilovaného vepřového. Poprvé tohle léto cítím ten opravdový prázdninový klid na duši. Nemusím na nic myslet. Jen si užívám hudbu a tenhle okamžik. Na chvíli se zastaví svět.
Odpočinkovou idylku se nám opouštět nechce, ale v Orlovně budou začínat už zmínění mmnk. Stoupli jsme si úplně dopředu a já díky tomu zjistila, že tahle kapela má v Brně fakt silnou fanouškovskou základnu. Rozhlížím se kolem sebe a skoro každý si prozpěvuje rozverné texty. Kapela hraje hlavně progresivní rock. Mezi hudebníky pobíhá frontman, který je středobodem celé show. Předvádí kousky, které jsou na pomezí alternativního rapu a cirkusového výstupu. Z batůžku vytahuje paličku a mlátí s ní do činelů. Pak si bere tamburínu a poskakuje po pódiu s potutelným úšklebkem.
Hrají nejdřív starší kousky, potom ale přepnou na novější skladby. Zazní perličky z jejich konceptuálního alba Legenda Ybokaj aneb Jakoby Naopak, které vzniklo zároveň s komiksem. Ten je podle frontmana „o všem a o ničem zároveň“. I proto je škoda, že na show nepromítali právě pozadí písní, které by pomohlo nováčkům porozumět hlavním motivům. Během koncertu předává zpěvák mikrofon divákům. Takzvaného vox populi neboli hlasu lidu se chopila jedna z divaček, která přečetla autorskou báseň. Nejen díky tomuto gestu kapela propojuje posluchače se svou hudbou.
Po mmnk jsem se rozhodovala, jestli zůstat a poslechnout si harmonickou show kapely Dva, nebo vykročit z komfortní zóny a poslechnout si zase něco pro mě zcela nového. Hudební festivaly vnímám jako prostředí, kde můžu vidět své oblíbené interprety, jít na jistotu a užít si atmosféru s hudbou, kterou miluju. Zároveň však tyto akce nabízejí prostor pro objevování nového. Umožňují méně známým interpretům, aby se představili a získali si nové posluchače. Vydat se proto do neznámých končin a poznat nový hudební projekt naživo, je pro mě nutnost. Moje kroky proto míří právě do Kafary na LeebOrn.
Prostory bývalé fary jsou intimní a útulné. Na baru v přízemí si objednávám pivo a po úzkých schodech se dychtivě vydávám nahoru do komorní místnosti, odkud už slyším dunivý kopák. Za bicími sedí elegantní žena a rázně buší do snaru. Ženský element v partě tří hudebníků vyčnívá tolik, že další dva členové kapely vypadají jako pouhý doprovod. Skvělá souhra, ostrý zvuk a nezastavitelná energie rozehřály sálek natolik, že kamna v rohu sloužila jen na odkládání trsátek.
Z lineupu prvního dne ObrFestu jsem se asi nejvíc těšila na Arletu. Přední postava ženského současného rapu v Česku komentuje v textech palčivá témata a tabu dnešní doby. Rapperka spolupracuje s řadou známých interpretů, na featu se objevila třeba u Rohonyho nebo Edova syna. A jen tak pro zajímavost, minulý rok si taky zazpívala s Davidem Kollerem. V Kafaře zahrála mimo jiné track YOLO, který si publikum poslechlo živě úplně poprvé. Temné beaty a chladný projev v kombinaci s neodolatelnou osobností rapperky si podmanily každého v místnosti.
Na závěr večera jsem si zaskočila ještě do Orlovny na Mutanti hledaj východisko. Pražská alternativní elektro-rapová formace předvádí skvělou show. Rozjíždí se živá party, mě však autobusový rozjezd nutí vyběhnout na zastávku. Tak se vidíme zítra!
Text: Kristýna Novotná
Foto: Natálie Balášová