Pop Messe odstartoval déšť a snový alt-pop

Pop Messe každou chvíli začne, ale na Velodromu se stále maká. Za doprovodu zvučení prvních kapel pracovníci narychlo utahují plachty kolem svých stánků. Nedivím se – temné mraky slibují déšť. Pro začátek je to míň než ideální.

V jedné ruce pivko, v druhé mobil s předpovědí. První návštěvníci už posedávají na lavičkách, pro jistotu v kryté části ožívajícího areálu. Na stagích za vnitřním prostorem Velodromu začínají hrát basy, to se mísí s posledním zvučením kapel na stageích ve vnitřním areálu, a jak odbíjí pátá, Pop Messe začíná.

Odstartují Ghost Of You, česká nezávislá kapela. Jak je zvykem, první kapela to má zdaleka nejtěžší. Kluci z Brna se ale nenechají odradit. Jejich art-popový zvuk zní až psychedelicky, a doplněný silnými kytarovými riffy rozproudí publikum. Všichni se začnou pohupovat do rytmu a nechají se unášet táhlým zpěvem.

Není jim ale přáno v – průběhu jejich setu začíná obávaný déšť. Většina se utíká schovat zpět na kryté lavičky. Přesto zůstane skupinka fanoušků, která si koncert zkazit nenechá. Vytahuje pláštěnky a kapelu neopouští až do konce.

Počasí nepřeje – i před otevřením hlavní stage stále prší. Dva fanoušci, které před deštěm chrání jen kšiltovky, stojí u bariéry, která jinak zeje prázdnotou. Pódium i prostor před ním se ale brzo bohatě naplní.

Polská dvojice Wczasy otevírá hlavní stage v plném složení – je to poprvé, co je můžeme takhle slyšet v Česku. Mluví na nás polsky, takže občas se význam jejich slov ztrácí, ale message songů jako Słońce je jasná. Jen ať přestane pršet!

Na spíše popovém zvuku vyvstává flétna, která jejich hudbě dodává jakýsi snový nádech, který jen umocňuje zpěvačka svým vokálem. Pozitivně laděné melodie kontrastují s tmavým nebem, a lákají návštěvníky z úkrytů. I přesto, že se přes jejich set nevyčasí, hudba nás povzbudí.

Amelie Siba vystupuje na jediné stagi uvnitř - Kabinet MÚZ stage. Její vystoupení poslouchají všichni, kteří se do sálu zvládli procpat. Tiskneme se rameno na rameno. V temné místnosti osvětlené jen červenými LED světly působí zpěvačka étericky. Její tvorba je syrová, temná a upřímná, což v kombinaci s jejím až andělským zpěvem působí jako facka. Zpívá o nedostatku, touze, odcizení – tématům, která jsou mnohým blízká. V temnotě Kabinet MÚZ stage je vidět jen její silueta, a zpěv bez tváře nejednoho diváka znejistí.

Venku nás čeká letní chlad, ale konečně přestalo pršet. Stadion už je dost plný, lidé stojí fronty na pivo, makrely na tyči a nebo i stříhání vlasů. Do tohohle odlehčeného festivalového vajbu následně vlítne MC Gey.

Rozhodně je to výrazné jméno, a téměř všichni se sejdou před podiem aby si rappera poslechli. Jeho flow je hodně specifická, stejně jako jeho texty. Je to absurdní, nebere se to vážně, na nic si to nehraje. Šlo by to odepsat jako jednoduchá kravina borce co nemá co lepšího na práci během své krize středního věku, ale úplně to tak není.

Za svou poslední desku O tatínkovi, který usnul si MC Gey zasloužil rapového Anděla, a to už si vysloužilo pozornost. Mezi jeho rétorikou a vtipem se totiž skrývají zprávy, rýmy co nás posadí. Není to jen tupý, jednoduchý humor, je to recese co má duši. Tenhle raper má názor. I na festivalu, který se sice považuje za alt, ale drží se zpátky, se MC Gey nebojí prohlásit něco, co by nejeden pořadatel považoval za kontroverzní.

Po jeho koncertu se lidé rozprchnou třemi směry. My váháme - britská elektronika Real Lies vypadá dost slibně, ale moc nás neláká dav před pódiem. Další možnost je nám známý Viktor Ori uvnitř na Kabinet MÚZ stage – když se ale přiblížíme, vidíme pouze sál plný až k baru. Naštěstí tu je ještě jedna možnost – uk garage dvojka z Londýna, Capo Lee & Bullet Tooth.

Letošní barvou Pop Messe je mimo jiné i rudá. BRNO stage, která je posazená zezadu Velodromu, tuto barvu honoruje celým svým vzhledem – od rudých sítí po LED světla připomínající slunce.

Londýnské duo hraje ostrý uk garage a bassline, který v kombinaci s jejich rapem s britským přízvukem tvoří autentický klubový zvuk z britských ostrovů. Dav to cítí – chlad a hudba je nutí se hýbat, tančit, bavit se. Na konstrukci před pódiem lidé koukají a ve stoje užívají atmosféry. Jeden člověk leží v hamaku pod sítí a pouze poslouchá, oddělen od davu.

Na většinu ještě čeká Orbital. Bratři z Anglie poprvé přivezli do Česka svou světoznámou EDM show. Kombinuje prvky jak taneční hudby, tak silné atmosférické zvuky, které napnou.

My ale spěcháme, takže si tuhle show musíme nechat ujít. Další dny slibují lepší počasí, víc stagí a nadupanou show – tak uvidíme, co přinese pátek.

Text: Alena Lavrenčíková
Foto: Barbora Kaufmann