Premiéra filmu Rande: proč je lepší na lásku nečekat

Rande

Neúspěšný první rande, nebo i blind date na základě Tinder profilu, zná asi většina z nás. Premisa filmu Rande je díky tomu hodně úderná, a není divu, že ArtBar je plný lidí, kteří to chtějí vidět na plátně. Diváků je tam tak moc, že se mírně odkládá začátek filmu, a organizačně se hýbe s davem, aby všichni viděli - ti nejmenší jsou navedeni aby si sedli do uličky mezi židle, které jsou rezervované hostům Rande crew. Je to trošku punk, protože vzadu za židlemi stojí diváci v hloučku, ale je to vlastně strašně hezký, protože konverzace proudí a všichni vesele čekají na začátek filmu.

Zápletka krátkometrážního filmu se zdá být přímočará: Bella, v podání Alžbety Štubňové, jde na tři blind dates do té samé americké restaurace. Jak už to občas bývá, všechna rande jsou absolutní faily. Žádný z nich se o ni moc nezajímá, a proto ještě v polovině víme víc o jejích dates než o samotné hlavní postavě. V poslední části ale přijde zvrat, a film tak dostane úplně nový rozměr, nad kterým se hodně z nás může zamyslet.

Scénicky je film krásně zpracovaný. Herecky se povedl zrovna tak. Obsazení všech rolí ukazuje, že pro to produkční a režisérka měly cit. Všichni se do svých postav vžívají, a občas se zdá že to ani není herectví - i když pánové nás později ujišťují, že se svými postavami se neztotožňují. Nejvíce však vyvstává Bella, která se svým bílým eyelinerem dominuje každou scénu.

Film sklízí velký úspěch u publika. Randění je téma známý snad úplně všem, a tak vtipný - až mírně cringe - scény na začátku filmu z randíček rezonují ve všech.Když se film v závěru utrhne z řetězu, tak sice končí možnost ztotožnit se s Bellou, ale právě díky tomu se film stává zapamatovatelným.

Debata

S velkým potleskem přichází na stage moderátor, který uvádí všechny účinkující a crew ve filmu. V centru dění na podiu jsou studentky Klára Prchalová jako režisérka a Zdenka Benešová jako produkční, obě tvůrkyně celého filmu. Všichni se objímají, usmívají se, jsou vidět i uslzené oči - je to jejich první pořádný film, a už zvládli vyprodat ArtBar. Zkrátka je to velmi emocionální scéna.

Pak přijde čas na debatu. První s tvůrci filmu - výše uvedenými studentkami JAMU a studenty z Plzně z SOŠ OUUD Janem Pacholíkem a Filipem Rampasem, kteří se postarali o práci s kamerou a o zvuk. Debata je vedená moderátorem, a všichni čtyři tvůrci filmu nám společně poví příběh o tom, jak se film vlastně stal, a jak blízko bylo místy k tomu, aby vůbec nevyšel. Je to málo profesionální, a hodně uvolněné, jako v okruhu přátel, i s plným ArtBarem pod podiem.

Druhou část debaty tvoří konverzace s herci. Na podiu je jak Alžbeta Štubňová, která si zahrála Bellu, tak všechny mužské role, které tvůrkyně obsadily svými přáteli. Zůstávají tedy i Zdenka a Klára. Každý dostane alespoň jednu otázku, a svěří se nám s vtipnými anekdotami z natáčení. Z jejich popisu cítíme, jak moc si všichni film zamilovali. Podílet se na jeho tvorbě je pro ně naprosto nenahraditelný zážitek, i když jim dal zabrat mnohem víc než čekali. I na to těžké už ale vzpomíná crew s úsměvem.

Caramel

A konečně přichází closing act celého večera - koncert . I přesto, že je začátek o hodinu odložen, nikomu to moc nevadí a všichni čekají. Zatímco se zvučí, lidi čekají na baru, mezi nimi se mísí cast Rande, a konverzace směřuje hlavně k dojmům z filmu.

Caramel otvírá svým novým singlem Jizvy, který tvořil soundtrack k filmu. Teď už je vydaný, ale akci jsme měli možnost poprvé ho slyšet celý live. Jediný kdo zná text je cast Rande, který v davu zpívá text zpátky na kapelu.

Zahrají nám snad celou jejich diskografii. Dojde na ty nejznámější písně jako Noc a Amore Mio, které rozbouří diváky už když spustí první tóny, ale řada přijde i na ty méně známé, jako třeba Pro Elišku. Dále nám zahráli 2:00, song který v živé verzi zní víc hardcore než na platformách, a naprosto rozproudí všechny fanoušky.

”My zpíváme jen o lásce nebo o řekách,” komentuje frontman Matyáš, a zazpívá nám píseň Dunaj. Rozhodně poslouchají své publikum, protože nám zahrají i fanoušky vytleskané TESCO, zároveň se ale nebojí pomalejších písní jako Karamel, díky tomu zůstavají lidi napjatí v očekávání co přijde dál. Největší radost ze všeho má ale cast Rande, který tančí a směje se v centru publika, a není se čemu divit.

Na konec nám dají jejich nejznámější Kousni mě do ucha a odchází, ale ne na dlouho. Ještě jich nemáme dost, a pod vedením Zdenky, která je zdaleka nejhlasitější, si zavoláme Caramel zpátky. Ti se vrací, ale nechávají tam Matyáše samotného. On nám zahraje píseň Lampion od skupiny Kryštof, a volně přejde v pomalejší verzi songu Jizvy. Tu nám pak společně s kapelou zahrají i potřetí - to ale vůbec nevadí, publikum se mezitím stihlo naučit text a teď zpíváme všichni spolu.

Pak přichází překvapení i pro samotný Caramel.

”Dáme vám ještě jednou 2:00. Bude moshpit?” říká Matyáš, který si spíš dělá srandu a nemyslí to vážně, ale k překvapení jak Caramelu, tak i některých z nás, se ve středu davu dělá díra a lidi se ve stísněném prostoru tisknou na zdi, “No…tak to je novinka i pro nás,” povídá Matyáš, a začne hrát reprízu 2:00, zdaleka nejtvrdší verzi, kterou jejich fanoušci mohli slyšet.

Moshpit doprovází oba refrény songu a kvůli němu Artbar praská ve švech. Nikomu to nevadí. I kapelu to očividně hodně baví, protože Matyáš ke konci už do mikrofonu spíše řve, a my to úplně milujeme. To už je opravdový konec koncertu, ale ne akce. Nejzarytější fanoušci čekají s Caramelem až do půlnoci na drop singlu Jizvy, a na afterparty s Rande crew, kteří rozhodně ještě nejdou spát.

My už jdeme, ale myšlenky na film Rande si neseme dál. Zatím se zdá, že veřejně dostupný bude až od podzimu. My rozhodně doporučujeme všem, aby si ho shlédnuli. Sledujte naše socky a brzo se dozvíte jak.

Text : Alena Lavrenčíková
Foto: Natálie Sochorová