Proplouvat žánry městem: Od uhrančivé pouštní hudby v kostele po živý rave v podzemí

Festival Batch propojuje nejen brněnské hudební kluby, ale i hudební žánry. S jednou vstupenkou se tak návštěvníci dostanou do dvanácti míst v Brně, kde můžou ochutnat všechno od jazzu po techno. Jo, a už jste byli v noci v kostele?

Autoři textu

Autoři fotek

Publikováno: 4. 10. 2025 – na 4 min

Jedu šalinou a pročítám si program na dnešní večer. Připadám si jako malé dítě v cukrárně – nevím, co dřív. Nejradši bych šla na tři místa zároveň. Jenže dokud si někde neseženu obraceč času jako Hermiona Granger, tak mám smůlu a musím si prostě vybrat.

Letošní ročník Batche odpalují Kosmetik Institut v Nové Melodce na Palackého třídě. Potemnělým sálem se rozléhají elektrická basa a zpěvné melodie syntezátorů. Dvojice kluků má sice malou, zato věrnou fun-base. Část lidí v podzemních prostorách klubu prozpěvuje spolu s nimi, zbytek se vesele pohupuje do rytmu.

Kluci překvapují věrné posluchače novou písní. Song Konference se věnuje pocitům, které přicházejí s přechodem ze studentských lavic do života v práci na fulltime. Tak ještě pár songů a snad se konečně dočkáme alba!

Batch není jen o střídání klubů, ale taky míchání žánrů. Já nasedám do první šaliny a přesouvám se do rapového doupěte v ArtBaru. V podzemí tam na mě čeká trio Gondor Flames Label. Show zahajují trackem Noční směna. Elektronický podkres mi připomíná soundtrack z filmu Gympl a vlastně i rappeři mají docela 2007 vibe. Bezstarostně proplouvají po stagi. Sehraně se střídají mezi bars a extrémně dobře to funguje.

Texty jsou o syrovosti života, je v nich slyšet pražská zkušenost ze života. Některé bars jsou fakt geniální. Chvíli je posluchači do smíchu a najednou se ocitá ve smyčce sebereflexe. Jejich tři EP stojí určitě za to. Je to syrový a undergroundový, co je lepší?

Nikdy bych neřekla, že v jedenáct hodin večer někomu řeknu: „Jdeme do kostela?“, každopádně v Brně je asi možné všechno. Součástí festivalu je letos totiž celovečerní performance v Červeném kostele na Komenského náměstí. Zdi gotické stavby rozduněl AVA kolektiv.

Rudá a fialová barva rozzáří síň, nad oltářem ční monumentální kříž. Pod ním DJ pult. Kostely jsou podle mě skvělým místem pro hudbu, nejen díky neskutečné akustice prostoru, ale taky díky jedinečné atmosféře. V kostelních lavicích člověk vdechuje genius loci, zvuk proplouvá celou místností a line se až ven na ulici. Tíživé basy rozehrávají úzké okenice a rozléhají se po celé budově.

Z ezoterického rauše v atmosféře Červeného kostela se vydávám do největšího brněnského klubu. Na pódiu Flédy ční modrý chlupatý stojan na mikrofon, chlupaté jsou i podstavce na klávesy a bicí, nohy syntezátoru. V pozadí září barevný neonový vizuál - ženská postava s ďábelskými křídly (a taky ďábelskými křivkami). Mezi tím vším se zjevuje Pam Rabbit.

Okamžitě publikum okouzlí veselou energií a roztleskává klub do rytmu své taneční hudby. „Dlouho jsem nezažila takovou atmosféru, fakt koukáme, nevytahujete telefony, hejbete zadkama,“ dojímá se zpěvačka při pohledu na stále se plnící sál. Texty jsou česky i anglicky. Nespoutaná, povzbudivá slova plná dobrosrdečnosti a sebelásky.

Nejvíc mě na tomhle koncertu překvapil fakt, že většina publika se skládala z mužských posluchačů. A ne, nepřišli se podívat na krásnou holku na pódiu. Tihle chlápci si tam přišli zatančit do rytmu pop music. Medový vokál Pam Rabbit prostě ohromí každého, ať už jste maskulinní muž ve středním věku nebo puberťačka s copánkama.

V nočních hodinách dostávám chuť na trochu elektroniky, takže moje kroky vedou zase do ArtBaru. Bulharský projekt Pistamashina mě přenáší do budoucnosti. Zpěvačka, oblečená ve futuristickém oblečku, týpek u DJ pultu s neonovým čírem a za nimi hypnotická projekce. Tajemná dvojice jako by se zjevila na pódiu a podmanivý zvuk posluchače unáší na hranici reality a fantazie.

Klub se plní temnými siluetami návštěvníků, umělým kouřem a barevnými světly. Ztrácí se podlaha i strop, zůstávají jen zářící pruhy světla na pódiu. Blikají v rytmu neúnavných bicích. Ostré kytarové riffy se střídají se surovými elektronickými vlnami. Vzniká živelný improvizovaný taneční set a stojí za ním 1flfsoap. Dva kluci s loopem postupně plní Artbar hudbou, kterou cítím až pod kůží. Proplouvá mi tělem a vrací se zase ven. Kouzlo živého ravu prostě chcete zažít.

Text: Kristýna Novotná
Foto: Natálie Sochorová