
Staroměstské náměstí zaplnil protestující dav. Tisíce lidí přišly vyjádřit podporu veřejnoprávním médiím
Milion chvilek uspořádal demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze. Reagoval tak na noční protlačení sporné novely zákona o České televizi a Českém rozhlase v Poslanecké sněmovně.
Autoři textu
Autoři fotek
Publikováno: 30. 10. 2026 – na 6 min
Odhodlaný dav s výraznými bannery zaplňuje náměstí
Navzdory sychravému počasí se na Staroměstském náměstí sešly tisíce lidí, aby vyjádřili podporu nezávislým médiím. „Tohle jste opravdu přehnali,“ vzkazuje vládě přímo z pódia Mikuláš Minář, předseda spolku Milion chvilek.
Lidé v zimních bundách a šálách pomalu začínají zaplňovat i ústí přilehlých ulic. Dav zdobí barevné transparenty a české vlajky. Spousta lidí má na sobě Večerníčkovu čepičku vyrobenou z novin. Někteří jsou oblečení jako pohádkové postavy z České televize.
Od médií ruce pryč
Vládní většina v noci z pátku na sobotu protlačila prvním čtením novelu, jejímž cílem je zrušit koncesionářské poplatky. Plné schválení novely by mělo za následek převod financování České televize i Českého rozhlasu přímo pod státní rozpočet. Televize by podle svých propočtů přišla o 1,3 miliardy korun, rozhlas zhruba o 400 milionů, což podle ředitelů i mezinárodních novinářských organizací ohrožuje nezávislost médií veřejné služby.
Vládní koalice však ustupovat nehodlá. Ministryně financí Alena Schillerová slibuje pro další čtení diskusi a ujišťuje, že média budou mít předvídatelné financování bez politických zásahů. Podstatně ostřejší tón ale zvolil šéf Motoristů sobě Petr Macinka. Protesty označil za práci organizovaných aktivistů, kteří lžou lidem.
Je to ale především skutečnost, že novela přešla do druhého čtení v sobotu v půl páté ráno, co českou společnost natolik rozhořčilo. „Hanba, hanba,” vyznívá sborově z davu společně s horečným pískáním, když z pódia zazní zmínka času 4:36. Slova se rozeznívají po celém náměstí. „Dobré úmysly se totiž neprosazují ve 4:36 ráno,“ komentuje místopředsedkyně spolku Mariana Novotná Nachtigallová a dostává se jí souhlasných pokřiků.

Svůj nesouhlas přijeli projevit lidé ze všech koutů České republiky. „Způsob, jakým současná vláda prosazuje svoje zájmy, považujeme za nedemokratický, neslušný a dokonce i drzý,“ přibližuje své stanovisko Věra Borecká z iniciativy studentů Masarykovy univerzity Média nedáme.
Podobně situaci vnímá i Veronika Kořínková, která spolek Milion chvilek podporuje dlouhodobě. „Z protestu je cítit velká patriotičnost. Bojujeme za něco, co nás do budoucna může opravdu reálně ohrozit nebo změnit,“ popisuje své pocity ohledně atmosféry na protestu.
S postupujícím odpolednem se nad náměstím citelně ochlazuje, nálada v davu se ale jen zintenzivňuje. Studený podzimní vzduch nese zvláštní směsici hněvu, solidarity a rodinné pospolitosti. Pocit sdílené frustrace demonstranty viditelně sbližuje.
Hlasy kultury
Na diváky začíná padat déšť, na atmosféře se však nic nemění. Ba naopak, situace ukazuje, že lidé jsou za dobrou věc ochotní vystát jakékoliv počasí. Během několika desítek minut předstupuje před mikrofon zhruba čtyřicet osobností kulturního a veřejného života. Za Českou televizi a Český rozhlas se jasně staví zástupci Národního divadla v čele s Davidem Prachařem a Igorem Orozovičem. Připomínají, že zaměstnanci obou veřejnoprávních médií vyhlásili v reakci na noční sněmovní krok na úterý 3. listopadu celodenní stávku.
Moderátorka Ester Janečková zas upozorňuje na praktické důsledky škrtů v rozpočtu pro veřejnoprávní instituce. „Díky za to, že jste s námi. Jsme tady pro vás, ne pro politiky,“ zakončuje svůj proslov. Davem se rozlije nadšený pískot.K mikrofonu přichází také herečka a spisovatelka Aňa Geislerová. „Až si budu jednou klást otázku: Aňo, kde jsi v tom roce 2026 byla, když se zestátňovala média? Tak budu vědět, že jsme udělali něco pořádného. Díky, že nedopustíme, aby se dějiny děly bez nás,” pronáší slova, která dav okamžitě odměňuje bouřlivou odezvou. Společně s ostatními se dávám do potlesku. Její vzkaz zasahuje všechny přítomné bez výjimek. Dnes jsme přišli na náměstí právě proto, aby se dějiny neděly bez nás.
Vystupují další tváře – moderátor Aleš Cibulka, zpěvačka Marta Jandová i Vladimír Polívka. Herec Josef Trojan si neodpustí rýpnutí do vládního poslance Filipa Turka. „Někdo má doma desetitisíce knížek a někdo má na Staromáku desetitisíce lidí,“ pronáší bez úšklebku. Vzápětí si mikrofon bere Miloň Čepelka z Divadla Járy Cimrmana a jeho slova podzimní vzduch proříznou s nebývalou vážností: „Postavit se za právo, za pravdu, za nenásilí, proti lžím a hulvátství, to stojí vždycky za to!“

Minář v projevu společně se svou místopředsedkyní neustále vyzývá demonstranty, aby se chovali slušně a ukázněně. Snaží se tak předejít případnému výtržnictví či jakýmkoliv potyčkám. Reagují tak i na události z nočního protestu před Sněmovnou, kde po budově hodila dlažební kostku režisérka Kateřina Dudová, což předseda Sněmovny Tomio Okamura následně označil za brutální násilí.
Akce i přes takřka hmatatelné napětí a hněvivé skandování ale zůstává bez zádrhelů. „Protest se neliší od ostatních akcí Milionu chvilek, všechno probíhá naprosto v poklidu,“ potvrzuje na místě policejní nadporučík Tomáš Smolík.
Déšť, světla a vzkaz na Letnou
S přicházejícím soumrakem vyzývá Minář náměstí, aby se rozsvítilo. V pochmurné tmě plné strachu i naděje se během vteřiny rozzáří desetitisíce světel mobilních telefonů. Vzápětí chladným vzduchem znějí tóny české státní hymny v podání nevidomé zpěvačky Nikol Peštové. Zpívá celé prostranství – promoklí lidé v čepicích z novin, herci na pódiu i ti, kteří zůstali namačkaní v postranních uličkách. Hlavu mám zaplavenou spletí protichůdných pocitů. Na jedné straně jsem smutná z aktuální politické situace. Na straně druhé jsem pyšná, že to nezanedbatelné části společnosti není jedno a že projevila demonstrací svůj nesouhlas se současným počínáním vlády.

Po doznění hymny se dav spořádaně rozchází do potemnělých ulic směrem ke stanicím metra. Na promáčeném náměstí zůstávají jen hloučky debatujících a pořadatelé balící techniku. Samotná atmosféra protestu se ale od ostatních akcí Milionu chvilek přeci jen liší – lidé pociťují naléhavost a chtějí se zapojit více než kdy dřív. „Vlastně jsme museli řečníky i odmítat. Lidé už toho mají dost. Začínají se propojovat kouty společnosti, které doteď třeba nedemonstrovaly, ale čas 4:36 zvedl ze židle násobně víc lidí,“ vysvětluje Novotná Nachtigallová.
Hlavní poselství večera tak zůstává viset nad mokrou dlažbou. Demonstrace na Staroměstském náměstí, narychlo svolaná za pouhých 48 hodin, byla pro organizátory i tisíce přítomných jen pouhým začátkem. Další zastávkou má být v neděli 15. listopadu Letenská pláň.
