Tame Impala se opět objevuje na scéně, tentokrát s mimořádným albem Deadbeat

Když skupina Tame Impala oznámila své nadcházející album, fanoušci pukali nedočkavostí nad novou tvorbou. První vydaný singl End Of Summer totiž ukázal, že i přes masivní úspěch jejich dřívějších alb se Kevin Parker při utváření nového alba rozhodl jít jiným směrem. 

Začátek a konec, to jsou dle mého názoru nejdůležitější pasáže každého tvůrčího výronu. Pokud umělec neinvestuje dostatek energie do začátku, posluchačstvo si jen těžko získá. Naopak bez silného konce nezůstane v posluchačstvu vzpomínka na album. Dílo Deadbeat začíná skladbou My Old Ways, jež nás krásně uvede do melancholické, až snové atmosféry. Z tiššího pochmurnějšího úvodu, kde je Parkerův hlas doprovázen pianem a pravděpodobně nahráván na telefon, se najednou stane rytmická neodolatelná znělka, kterou doplňují klávesy společně se znělým beatem. Následující bridge už nám nedovoluje nic jiného, než se do hudby ponořit a vyčkat na to, až nám Parker dále představí svůj svět.

I could not deny it was overwhelming
Living out our lives for just one thing
And right now, I would love to put my arms around you
Even if I know it would mean nothing

End Of Summer, můj jednoznačný favorit alba, ukazuje nezpochybnitelný um Kevina Parkera vytvořit zajímavou delší písničku, která neomrzí. Tuto schopnost projevil umělec už dříve například v písni Let It Happen nebo New Person, Same Old Mistakes z alba Currents. Na sedmi minutách byl autor schopný perfektně vystihnout náladu alba a provést nás jí. Píseň nás skrze své upřímné, až srdceryvné verše zasadí do uvadajícího vztahu, ze kterého jde cítit bezmoc. Jak ale skladba postupuje, přichází i pocit naděje.

Love doesn't cast a shadow
Fun doesn't make you shallow

Texty ale nejsou to jediné, co je na písni obdivuhodné, silnou produkcí nabité znění skladby vám nedá spát. Při každém poslechu End Of Summer lze nalézt nový prvek melodie, který byl na první, či druhý poslech schovaný. Právě tyto na první poslech nezachytitelné zvuky a melodie dodávají skladbě texturu a posouvají ji na vyšší příčky.

Začátek písně Obsolete mě pak nepatrně vytrhl z nálady, kterou do té doby album navodilo, jelikož jsem nic tak ryze instrumentálního nečekala. Kytarový riff prolínající se celou skladbou nejprve působí zvláštně v tak těžce producentském díle, ale stačí jen poslouchat dál a všechny pochybnosti zmizí. Obsolete je další skladba, na které jde poznat, proč je Tame Impala jedním z největších jmen dnešní psychedelické hudební scény.  

I think you have to get lost in it.

If I'm not completely consumed by it (…) then I haven't gone deep enough

V rozhovoru pro Apple Music se Kevin Parker nechal slyšet, že svá díla tvoří naprosto ponořen do své práce. Možná i díky tomu má jeho tvorba tak celistvý a konceptuální charakter. Jedna skladba mi do tohoto popisu perfektně zapadá, protože právě působí jako by se její autor chytil originálního nápadu a nechal se jím bezvýchodně unášet. Mluvím o písni Not My World, při které jsem se cítila jako na víkendové procházce. To, co nejprve začíná jednoduchým, ale trefným textem, který zdůrazňuje pocit odcizenosti, až nespokojenosti, se postupně překlene do chytlavého techno rytmu, jemuž nebudete chtít dát sbohem. 

Album Deadbeat bohužel však nedoprovázím jen chválou. Slabší části alba jsou videoklipy vydaných písní. Není pochyb o tom, že Tame Impala je kapelou, která si díky své kreativitě a originalitě získala miliony fanoušků. Proto mě mrzí, že letošní videoklipy vydané k písním End Of Summer, Loser, Dracula a My Old Ways neobsahují nic, co by skladbám přidávalo jakoukoli perspektivu. Dle mého názoru by totiž videoklipy měly působit jako rozšíření interpretačního pole a měly by pomáhat posluchačům vstoupit do daného světa, který autor pomocí hudby vytvořil, a ukázat jim, jak to vypadá za rohem. Tuto funkci krásně splňoval videoklip písně The Less I Know The Better z alba Currents, který svým jedinečným vzhledem a nápadem upoutal pozornost. Nové klipy jsou ale nezajímavé, a ačkoli nejsou doslova nudné, nově vydané hudbě nic nepřidávají, a tudíž nesplňují svoji funkci.

Nový projekt Kevina Parkera i přes svá slabší místa v podobě videoklipů rozhodně stojí za poslechnutí. Mezi melodickými momenty na písni Dracula a techno částmi na skladbě Ethereal Connection je rozhodně z čeho si vybírat a jako celek album funguje také skvěle. Čekání na nový projekt bylo bezpochyby dlouhé, ale rozhodně se vyplatilo a já jsem jen zvědavá, kam nás tvorba Tame Impaly zavede příště.

Text: Kateřina Pokorná
Foto: Sony Music