Jestli někdo umí rozehřát prostor, pak Miss Petty. Doslova. „Věděla jsem, že s váma tu bude horko, objednala jsem si dva mega větráky. A je tu horko, protože jste HOT!“ zdůraznila publiku u svých nohou přední česká drag queen. To se dočkalo všeho – a capella provedení jejích songů, spontánní twerk session i bangru Mega kozy, který předvedla v jednom z dílů seriálu České televize Dobré ráno Brno. Tam na její suverénní show nebyli úplně ready, to samé se ale nedá říct o crowdu v Kabinetu. Miss Petty alias David Daniel byla queer královnou večera, co místo koruny nosí charisma. Tahle královna přesně věděla, co dělá, a publikum perfektně připravila na zbytek koncertu.
Když přišlo Něco něco, přišlo něco trochu jiného. Něco křehkého a silného zároveň. Zvuk, co ti nejdřív zalehne uši, a pak zaleze pod kůži.
Kapelu tvoří zpěvačka Alžběta Trusinová, kytarista a producent Tomáš Tkáč a bubeník Vašek Švestka. Tohle trio do Brna přivezlo setlist postavený na poslední desce Třetí z roku 2023, několika novinkách i stařinkách. Publikum mělo duši i hlas a přijalo melancholický pop s tanečním tepem za svůj během prvních minut. Bětka mezi songy působila lehce nervózně, ale upřímně. Jako když ti kamarádka pouští demo, které dopsala včera v noci. A vlastně ano – jednu z písní dokončila v šatně pár minut před koncertem. Ta nesla silnou linku glosování dnešního „světa, kde žijí staří muži” a kde spoustě z nás „vadí to, co je kolem”.
Zazněly i starší skladby jako Obrysy, které si pár z nás spojí s dalším seriálem České televize – s Děckem. Seriál nese silný příběh o adopci a hledání místa ve světě, kde „situace kolem proudí a někdy nemáš možnost volby”. Tahle pasáž z jejich tracku Chyby, vydaném na desce Třetí, sice neznaněla v seriálu, ale na koncertě ano a zaryla se hodně hluboko. Jako by v sobě nesla něco víc než jen momentální pocit. Společenskou diagnózu, generační únavu i touhu z ní vyrůst. Nevyčítat si strach, místo pasivity si postavit vlastní svět a bojovat s tím, s čím nesouzníš.
Tahle náhodná, ale trefná paralela není samozřejmá. Témata jako queer identita nebo introspektivní melancholie mají ve veřejném prostoru pořád málo místa. O to cennější je, když se jim občas otevřou i média, která formují kulturní vědomí celé společnosti. A že dají prostor umělkyním a umělcům, kteří nahlas mluví o tom, co většina raději přechází mlčením.
Něco něco na pódiu nehráli na efekt. Jejich síla je jinde – v upřímnosti, v nenápadném, ale důrazném přístupu, který tě nedonutí jen tančit, ale hlavně přemýšlet. O světě kolem, o tom, kdo v něm má slovo a kdo pořád čeká, až se na něj dostane řada. O tom, jaký prostor dostává křehkost a lidskost.
A tenhle prostor si Něco něco zaslouží i jinde než v lokálních klubech. Na velkých stagích – tak, jak už se to pomalu děje. V minulosti vystoupili na festivalech jako Colours of Ostrava, Metronome nebo Slunovrat a za své desky Začíná (2020) a Útržky (2021) byli nominovaní na hudební ceny Vinyla a Apollo.
Jejich koncerty nejsou jen o zážitku. Jsou připomínkou toho, že ani pop nemusí být povrchní, když má co říct.
Text a foto: Barbora Kaufmann