V 19:00 se otevřely dveře frontě dlouhé přes dvě ulice a nedlouho na to fanoušci na pódiu přivítali prvního předskokana, kterým byl Huddy. Měl velmi krátký set, ale zazpíval své nejznámější hity a na jeho nejnovější píseň Cyanide ho dokonce přišel doprovodit frontman Palaye Royale, se kterým písničku vydal. V tu chvíli si získal každého, který si do té doby nebyl úplně jistý jeho výkonem.
Půl hodiny na to přivítali už rozkoncertovaní fanoušci kapelu I See Stars, která měla v Česku svou koncertovou premiéru. Frontman ale na konci slíbil, že se v příštím roce vrátí, tak uvidíme, zda svého slibu dosáhnou. (Publikum si nepochybně získali svou post-hardcorovou energií, kterou publikum nejen rozezpívali, ale dopřáli jim i první moshpit.)
Hlavní hvězda večera, skupina Palaye Royale, která je od letošního ročníku oblíbenou českou Zdenou, začala svůj set o půl desáté a nezačínali ničím jiným, než svým hitem Nightmares. První písničkou z nového alba nebyla žádná jiná než Death or Glory. A pokud někoho dostatečně nerozvášnil ani tento kousek, určitě to pak dokázal Sebastian se svými slovy “You are the home to us”.
První moshpit otevřela klasika Little Bastards a Remington si neodpustil trochu radosti s jeho vodní pistolí, která už je stejně jako raft, který vytáhli později, neodmyslitelnou součástí jejich koncertů. Ať už se bavíme o zemích festivalových nebo samostatných, trocha vodního crowdsurfingu by na koncertě Palaye Royale prostě nemohla chybět.
“Už hrozně dlouho jsem se na ně chystala jet, ale nikdy mi to nevyšlo. Dneska je to teda splněný sen a věřím tomu, že to bude stát za to, protože nové album je absolutní dokonalost,” sdílela své pocity fanynka Majda, kterou sice druhý den čekala škola, ale ani povinnost školní docházky jí nezabránila si v úterý dopřát koncert.
To, že si ty nejlepší fanoušky nechali až na konec své tour, nám bylo potvrzeno samotnou kapelou. Ache In My Heart totiž hraje v našich rádiích velmi často, o čemž se jim podle Remiho slov nemůže snít ani v jejich domovině.
Menší zpomalení přineslo klavírní sólo písničky Worlds End, při které ukápla nejedna slza. Někteří si je ani nestihli utřít a rovnou v ronění pokračovali při Dying in a Hot Tub, která v sobě stejně jako následující Punching Bag skrývá nepřebernou nálož emocí.
A kdo si nevykřičel své srdce až do konce, rozhodně to udělal při Fever Dream. Od letošního jara jí věnují své zesnulé mamince a v aréně by se nenašla jediná duše, která by text písničky nezazpívala z plných plic nahlas. Husí kůže z tohoto momentu určitě nebyla ojedinělá, protože to bylo opravdu velmi silné.
Po malém napětí se kapela vrátila na poslední tři písničky. Publikum ani po přídavku klasik jako Lonely nebo Mr. Doctor Man konec nechtělo, ale jednou nastat musel. Stejně jako I See Stars ale Palaye Royale slíbili, že se brzy vrátí a my jim to budeme věřit.
Ani potřetí, ani popáté Palaye Royale nezklamali. Oheň, světelná show, úžasný zvuk a neskutečná energie jsou jen některá slova, kterými by se letošní poslední koncert z produkce Rock for People dal popsat. Jestli váháš, zda na Palaye jít, doufám, že tento report tě přesvědčil o tom, že pokud půjdeš, rozhodně toho nebudeš litovat.
Ani po koncertě jejich hudby není moc a při noční cestě zpátky do Brna si pouštím do uší setlist, který jsem před chvílí slyšela naživo. Díky, Rock for People!
Text a foto: Tereza Kalinová